Naši žáci se po pauze opět vrátili k výjezdům na školu v přírodě. Tentokrát jsem vyrazili do jižních Čech. S tématem Survivor jsme obsadili malou vesničku Písečné.
Po ubytování nás čekalo rozdělení do týmů a první boje o odměny a vyřazování v kmenové radě. Všechny kmeny se do bojů pustily s obrovským odhodláním a zápalem. Večer si jednotlivci mohli vyzkoušet svou odvahu a překonat své hranice při ochutnávání “laskomin”. Plní zážitků usnuli všichni bojovníci, aby nabrali síly na zítřejší pokračování.
Den druhý
Druhý den v Písečném začal hudebním budíčkem, snídaní a prvním odměňovacím kolem, kde si vítězný tým vybojoval volnou vstupenku do kina. Poté následoval „tvrdý“ vojenský výcvik v režii pana správce. Naši malí bojovníci vylezli na strážní věž, poměřili síly v boji přes překážky, přežili útok v protichemickém oděvu, zaházeli si granátem a vyzkoušeli ostrou mušku při střelbě ze vzduchovky. Vítězný tým si za odměnu vybojoval jízdu v obrněném transportéru. Odpolední boj o kmenovou imunitu prověřil nejen fyzickou zdatnost, ale často bylo potřeba zapojit i hlavičky nebo ukázat, jak silný má kdo hlas. Odměnou byla zábavná aukce, kdy měly děti možnost získat ceny různého druhu – důležité bylo nenechat se zmást a dobře vybírat. Zábava po večeři se naprosto zvrhla a bojovalo se hlava nehlava – nebojte, k újmě na zdraví nikdo nepřišel … a všichni se těšíme, co přinese další den.
Den třetí
Dnešní program si děti musely nejdříve vyluštit – nejúspěšnější tým brzy odhalil, že nás čeká výlet do Slavonic. A protože jsou děti úplně super a hodné, byly ušetřeny túry a nechaly jsme je tam dopravit autobusem.Po desetikilometrové cestě všem patřičně vyhládlo a tak se všechny děti hladově vrhly na nabalené řízky. Následovala prohlídka podzemí – nejdříve jsme vyzkoušeli, zda se chodbami vůbec protáhneme, poté jsme vyfasovali gumáky, pláštěnku a vyrazili jsme s baterkou prozkoumávat tunely pod náměstím. Celá návštěva Slavonic vyvrcholila tou nejočekávanější aktivitou – a to nakupováním. Naši miláčci během okamžiku zaplnili celé slavonické náměstí. Batůžky se během pár okamžiků zaplnily slizem, náramky, zbraněmi a podobnými suvenýry. Poté jsme již spěchali zpět, protože počasí se natolik umoudřilo, že jsme mohli konečně využít venkovní bazén a to byla pro většinu ta nejlepší odměna. A protože se vzápětí přihnala bouřka, využili jsme na večerní aktivity hernu. To nám ale vůbec nevadilo, protože se setměním se herna proměnila v kino včetně popcornu a oblíbených nápojů. Spokojení a unavení diváci se po představení odploužili do svých pokojů, aby nabrali síly na předposlední den.
Den čtvrtý
Dnešní ráno už byla patrná lehká únava. I ti, kteří byli zvyklí vstávat brzy, si tentokrát rádi přispali. Snídaně většinu probrala a vrhli jsme se do posledního soutěžního dopoledne – všechny týmy makaly na 100%, protože odměnou byla pizza + coca-cola k večeři na přilepšenou. Dnes se štěstí usmálo na žlutý tým a výhru si plně zasloužil. Odpoledne nás lehce zradilo počasí, ale to nás neodradilo od zážitku, který se nám chystal. Všechny děti dostaly možnost se svézt v obrněném vozidle OT64. Asi si umíte představit, jaké nadšení zavládlo u mužského osazenstva. Někteří jedinci po projížďce odmítli vozidlo opustit a jali se bránit celé hranice viz video. Zbytek odpoledne probíhal už ve volnějším duchu a směřoval k rozlučkovému táboráku. Po něm jsme uspořádaly závěrečnou aukci, při které děti utratily své těžce vydělané peníze. A teď už spí ve svých postýlkách a těší se na návrat, aby své zážitky sdělily osobně.
Den pátý
Od rána už je patrná nervozita – jede se domů. Děti byly sbalené během okamžiku a tak zůstal i prostor pro poslední aktivitu – vedoucí areálu připravil pro děti promítání videa o vojenských opevněních tzv. řopících a prohlídku sbírky zbraní – najednou jsme místo tříd měli plně vyzbrojenou jednotku. Poté následovala prohlídka opevnění, poslední oběd a poslední fotky. Cesta zpět se nám kvůli počasí trošku protáhla, ale v půl čtvrté byly utahané děti navráceny zpět k svým rodičům. Máme radost, že děti si pobyt pochvalovaly a užily. Všechny hlásily, že by se rády příští rok vrátily s námi zpět. Tudíž můžeme spokojeně konstatovat, že s bilancí jednoho klíštěte, dvou naražených kolen a milionem zážitků, považujeme školu v přírodě za úspěšnou.